Časový limit: po celou dobu zkoušek

Je pro slídiče vrozená vlohová disciplína, při které pes hlasitým vydáváním sleduje zvěř popřípadě její čerstvou stopu. Pes může prokázat hlasitost na čerstvé stopě živé zvěře, nebo pokud v časovém limitu určeném pro disciplínu slídění (vyhledávání) nebo nahánění zvěř sám vyrazí, nahání a je s ní v kontaktu. Za hlasitost nelze uznat hlášení u usmrceného kusu zvěře.

známkou 4  je hodnocen pes, který čerstvou stopu zvěře okamžitě sleduje, pravidelně hlásí, aniž by zvěř před sebou sledoval zrakem, nebo pes, který zvěř sám vyrazí, sleduje a hlásí, i když zvěř nevidí na vzdálenost alespoň 150 kroků.

známkou 3 je hodnocen pes, který pracuje jako při známce 4, hlášení však je přerušované delšími odmlkami.

známkou 2 je hodnocen pes, který hlásí zvěř jenom tehdy, když ji vidí a ztrácí-li ji z dohledu, s hlášením přestane.

známkou 1 je hodnocen pes, který hlásí zvěř po jejím spatření jen značně přerušovaně, s přestávkami.

známkou 0 je hodnocen pes, který při pronásledování unikající zvěř vidí, ale nehlásí ji. Známku 0 také obdrží pes, který balamutí.

Slouží k prokázání poslušnosti, ovladatelnosti a spolupráce psa s vůdcem. Rozhodčí sleduje během celých zkoušek jak pes ochotně a přesně reaguje na povely vůdce, zvlášť na základní povely (např. přivolání). Je-li pes právě v kontaktu se stopou zvěře nebo v pohybu za zvěří, kterou našel v krytině a sleduje ji ať už hlasitě nebo němě, nereaguje na přivolání ani jiné povely, nelze toto chování hodnotit jako neposlušnost. Tento projev v temperamentu je pro slídiče v daném okamžiku cennější. To neplatí pro retrievery, kde je poslušnost vyžadována. Příliš časté a opakované povely snižují známku z poslušnosti. Pes, který se vzdálí z dosahu svého vůdce během zkoušek na více než 15 minut, obdrží známku 0.

Rozhodčí vytyčí v prostoru, kde jsou prováděny zkoušky trasu, která vede přes rozličné terénní překážky (padlý strom, mezi keři, přes příkop atd.). Rozhodčím určená trasa by měla být pro všechny zkoušené psy přibližně stejná. Psi musí být zkoušeni jednotlivě. Vůdce vede psa upoutaného na loveckém vodítku neseném přes rameno nebo na přes rameno zavěšeném svinutém barvářském řemeni anebo volně. Pes nesmí vůdci při chůzi překážet nebo jej zdržovat.

vodění na řemeni:

Pes musí jít klidně vedle levé nohy vůdce nebo těsně za svým vůdcem, nemá ho předbíhat ani se nechat táhnout. Nemá se zaplétat do keřů, ani zachytávat za stro- my. Vůdce projde kolem několika keřů nebo stromů těsně, aby dokázal, jak pes zvládá vodění. Tahá-li pes svého vůdce, zachytává-li se za stromy nebo keře, nebo ho správně nenásleduje, obdrží za každou chybu o jeden stupeň sníženou známku. Během zkoušky vůdce nesmí držet vodítko v ruce, usměrňovat pohyb psa a dávat mu žádné povely.

vodění volně:

Pes musí jít klidně těsně vedle levé nohy vůdce nebo těsně za svým vůdcem, nemá ho předbíhat ani příliš zaostávat.

Rozhodčí sleduje vůdce se psem po celé délce trasy.

Chyby:  předbíhání,  tahání,  napnutí  vodítka,  zaostávání.  Při  opakovaném  trhání a kňučení psa při spatření zvěře se hodnotí pes známkou 0. V lese nesmí pes zaskakovat za stromy, musí sledovat vůdce a v žádném případě jej nesmí omezovat v pohybu.

Ke zkoušce je požadován dostatečně velký a hustý porost, pokud možno dobře zazvěřený. Úkolem této discipliny je prověření schopnosti psa vyhledávat živou srst- natou zvěř v lesních podmínkách. K vyzkoušení této discipliny jsou vhodné houštiny a mladší lesní kultury a to i s podrostem. Vyhánění zvěře z houštin je možné provádět z odložení nebo přímo od nohy.

Vyhánění z odložení:

Vůdce si odloží psa před lečí na vhodném místě (proti ústí ochozu, pěšiny nebo jiného vhodného vstupu do leče) a poodejde asi 50 kroků na libovolnou stranu podle leče. Dá povel, po němž musí pes jít přímo do leče. Je chybou, přiběhne-li pes napřed k vůdci a teprve následně jde do leče.

Vyhánění přímo od nohy:

Vůdce si vybere u leče vhodné místo a na jeho povel musí pes jít přímo do leče.

Pes má v obou případech prohledávat určenou leč s chutí. Bude-li v leči zvěř, musí nalezenou zvěř hlasitě nebo němě vytlačit z leče. Hodnotí se způsob systematické prá- ce psa. Během vyhánění může pes vybíhat z leče, ale musí se do ní bez pobízení (bez hlasitého povelu) zase sám vracet. Pokud vůdce naznačuje psovi, že vyhánění pokra- čuje, nelze to slučovat s pobízením psa do leče a snižovat za to výslednou známku. Vůdce může zůstat stát po celou dobu provádění discipliny na stanovišti nebo pomalu postupovat podle leče a řídit se pokyny rozhodčích. Disciplina se ukončí ve chvíli, kdy pes systematicky prohledal celou leč.Prokáže-li pes během plnění této discipliny hlasitost, je rozhodčími hodnocena. Je- li však již v průběhu zkoušek z hlasitosti ohodnocen, nesmí se tato známka snížit.

Vyhánění  z  odložení  je  zvýhodněno  koeficientem  9.  Přijde-li  pes  při  vyhánění z odložení napřed k vůdci nebo do menší vzdálenosti než je polovina původní vzdále- nosti vůdce od odloženého psa, hodnotí se jako od nohy – koeficient 7.

Zkouší-li se tato disciplina 2x, použije se pro výslednou známku postup podle všeobecné části zkušebních řádů. Je-li v tomto případě jedno nahánění posouzeno rozhodčími jako od nohy a druhé z odložení, pro výsledný počet bodů se použije koe- ficient 8.

známkou 4 je hodnocen pes, kter ý pracoval podle uvedeného popisu. Prostorově prohledal leč, udržoval si kontakt s vůdcem a nemusel být více než 2x pobízen do leče.

známkou 3 je hodnocen pes, který nemusel být více než 4x pobízen k práci v leči, leč

však systematicky prostorově prohledal.

Úkolem této discipliny je prověřit schopnosti psa systematicky a efektivně prohle- dat prostor a najít živou zvěř. Zkouší se v poli s vyšší krytinou, možné využít i strniště s řadami slámy, popřípadě u vody nebo v lese s dostatečným podrostem, který zne- možňuje psovi hledat zvěř zrakem. Slídění se provádí zásadně proti větru, maximálně s mírným bočním větrem. Pes  má  radostně,  energicky  a  soustavně  prohledávat  terén  v  určeném  prosto ru s evidentní snahou nalézt živou zvěř nebo její stopu. Má pracovat v přehledném terénu do vzdálenosti účinnosti brokového výstřelu. S nepřehledností terénu se musí zkracovat i vzdálenost slídění tak, aby byla možnost vyvstalou nebo vypíchnutou zvěř ulovit. Do nalezení zvěře nebo její stopy musí pes zůstat v kontaktu se svým vůdcem a řídit se jeho pokyny.

známkou 4 je hodnocen pes, který systematicky (nejlépe člunkovitým způsobem) prohledává terén v určeném prostoru před pomalu postupujícím vůdcem. Pracuje samostatně bez častých povelů, s neumdlévající snahou a radostnou chutí najít zvěř.

známkou 3 je hodnocen pes, který nemá tak dokonalý způsob slídění nebo musí být vícekrát pobízen, anebo usměrňován.

známkou 2 je hodnocen pes, který nemá systematické slídění, opakovaně, aniž by sledoval stopu nebo zvěř, zabíhá za vůdce a k práci musí být často pobízen.

známkou 1 je hodnocen pes, který chodí jenom krátce před vůdcem za stálého pobízení.

Vlečka se zakládá ve vhodném terénu se 2 oblouky na vzdálenost 200 kroků vždy po větru. Zakládání vlečky nesmí pes vidět. Rozhodčí zakládající vlečku si zvolí vhodný směr, označí nástřel, na němž zanechá trochu vytržené srsti nebo vlny z tažené zvěře. Tuto táhne za sebou na provázku vždy po srsti. Když ujde asi 1/3 stanovené vzdálenosti, odbočí od přímky pozvolným obloukem na libovolnou stranu. Po 2/3 založené vlečky se opět odchýlí od přímky na druhou stranu než předtím. Dotáhne zvěř na sta- novenou vzdálenost, zkontroluje neporušenost zvěře, ponechá ji na místě a odváže z ní provázek. Na konci se zásadně položí zvěř, která byla tažena. Poté odejde ve směru tažení poslední části vlečky asi 50 kroků a zde se dobře ukryje tak, aby mohl sledovat práci psa a nerušil ho při ní. V úkrytu musí zůstat tak dlouho, aby nerušil práci psa ani při přinášení zvěře k vůdci. Zvěř nesmí být vlečena po čerstvém oranisku, čerstvě pohnojeném nebo chemikáliemi ošetřeném poli. Vzdálenost mezi jednotlivými vlečkami musí být nejméně 100 kroků. Vůdce může jít se psem maximálně 20 kroků od nástřelu. Pes může sledovat vlečku nízkým nebo vysokým nosem, jít pod větrem, ale musí se vlečkou řídit. Po vypracování vlečky má zvěř ihned uchopit, co nejkratší cestou se vrátit k vůdci a zvěř odevzdat.

Používá se zajíc nebo divoký králík anebo domácí králík v odpovídající velikosti a barvě zajíci nebo divokému králíku. Při LZ se vlečka může založit z části nebo i celá v lese.

Chyby: neochotné přinesení, špatné předání, nesledování vlečky – volné hledání, jakékoliv další povely, kromě povelu při vypuštění psa. Každé další nasazení na vlečku a každá z uvedených chyb snižují známku vždy o jeden stupeň.

známkou 4 se hodnotí pes, který určený prostor samostatně a systematicky prohledává.

Před započetím této discipliny musí vůdce rozhodčím nahlásit, zda předvede šoulačku, či jak jej bude pes následovat. Při zkoušení musí pes prokázat, že rozlišuje šoulačku a volnou chůzi lesem. Zkouší se na lesní cestě, okraji lesa nebo v aleji s dobrým přehledem pro rozhodčí. Vždy stranou od rušivých vlivů, před prací na pobarvené stopě, ke které je vyzván rozhodčím bezprostředně po ukončení práce před barvou– šoulačky, následování.

Šoulačka má být dlouhá asi 120 kroků. Vůdce šoulá pomalým krokem a obhlíží revír. Pes ho následuje buď u těsně u levé nohy nebo za patami, ne však více jak 1 m. Asi po 30 krocích společného šoulání vůdce psa nenápadně a tiše odloží. Sám pokračuje v šoulání. Když poodejde přibližně 30 kroků, zastaví se a přivolá nenápadným povelem psa. Pes nesmí jít k vůdci skokem a spolu pokračují v šoulání dalších 30 kroků. Vůdce psa opět odloží, poodejde 30 kroků, ustoupí do porostu, aby jej pes neviděl, zalící a vystřelí. Potom se vrátí ke psovi a upoutá ho na vodítko. Pes se musí během šoulačky chovat klidně. Zkoušení této disciplíny se má co nejvíce podobat skutečnému odlovu spárkaté zvěře na šoulačce se psem.

Chyby: předbíhání psa z boku na bok, vzdalování se od vůdce, hlučné projevy, stálé odkládání a dobíhání vůdce, nápadné nebo hlasité povely, následování vůdce po přivo- lání skokem, neochota psa k odložení, nevyčkání psa na místě odložení, vůdcovo větší sledování psa než zvěře, za kterou šoulá. Každá chyba snižuje známku o jeden stupeň. Přijde-li pes po výstřelu k vůdci a nemá-li žádnou jinou chybu, hodnotí se známkou 1. Při 3 a více chybách, avšak neodběhne-li pes do leče, obdrží známku 1. Odběhne-li pes do leče během šoulání nebo po výstřelu, je hodnocen známkou 0.

Následování provede vůdce následujícím způsobem: Vůdce postupuje velmi pomalu, pes jde neupoutaný nebo upoutaný na vodítku těsně za ním nebo těsně vedle jeho levé nohy. Asi po 50 krocích se vůdce zastaví, vyčká na místě 15 až 30 vteřin, pes musí sedět, ležet nebo stát. Pes musí vůdce sledovat pozorně, klidně a tiše, musí se dát nenápadným tichým povelem zastavit a stejným způsobem uvést do pohybu. Po uplynutí stanovené doby se opět rozejdou a asi po 50 krocích se oba zastaví, pes si sedne, lehne nebo zůsta- ne stát a vůdce vystřelí. Pes musí zůstat naprosto klidný. Po výstřelu vůdce psa, který následoval volně, upoutá na vodítko. Jakékoliv nápadnější pokyny vůdce, které odporují myslivecké praxi, jsou při následování nepřípustné a snižují známku z výkonu. Upoutaný pes je klasifikován podle předvedeného výkonu s příslušným koeficientem.

Nevlastní-li  vůdce  psa  zbojní  průkaz  nebo  loveckou  brokovou  zbraň,  disciplínus ním provede střelec. Střelec postupuje během práce vpravo vedle vůdce shodně s vůdcem. Zastaví-li se vůdce, rovněž zůstane stát i střelec, jde-li vůdce na konci šoulačky do krytu, jde se s ním skrýt i střelec, který pak v krytu vystřelí. Vůdce po výstřelu jde přivázat psa a střelec jde vedle něj. Práci lze provést i tak, že se určený střelec před započetím discipliny jde skrýt do porostu do vzdálenosti, ve které se předpoklá- dá ukončení discipliny a skrytí vůdce. Vůdce provede disciplinu samostatně, ustoupí do porostu ke střelci, který následně vystřelí a vůdce jde uvázat psa sám. V případě provádění následování střelec skrytý v porostu vystřelí v okamžiku, kdy se vůdce po ukončení následování zastaví.

Pobarvená stopní dráha má být dlouhá asi 500 až 550 kroků, se dvěma změnami směru. Vzdálenost mezi jednotlivými barvami musí být nejméně 100 kroků v celém průběhu stopní dráhy. Pobarvená stopa se zakládá tak, že se kape z lahve přes větvičky vsunuté do její- ho hrdla nebo z lahve z umělé hmoty se šroubovacím uzávěrem s dírkou. Zakládání pobarvených stop jiným způsobem než uvedeným je nepřípustné. Pro založení jedné pobarvené stopy se použije maximálně 0,3 – 0,5 l vepřové krve nebo barvy jakékoliv spárkaté zvěře (dále jen “barva”). Přimísení trávníku není vyloučeno. Použitá barva musí být shodná na všech stopních drahách. Pro směr dopředu jsou na stromech připevněny značky, které pomocník před rozhod- čím zakládajícím pobarvenou stopu odstraňuje. Značky pro směr dopředu se ponechají na prvních 20 krocích pro lepší orientaci. Na odvrácené straně stromů musí být nad zemí zřetelně viditelné značky sloužící ke kontrole vypracovávané pobarvené stopy.

Nástřel je označen zřetelnými zálomky a větším množstvím nakapané barvy. Pobarvené lože je asi v polovině stopní dráhy a je označeno položenými zřetelnými zálomky a větším množstvím nakapané barvy. Lože se řádně označí pro kontrolu rozhodčích. Kapání barvy se ukončí v místě, kam bude nosiči položena zvěř. Pobarvené stopy se zakládají zásadně od nástřelu po směru vypracování. Na konci mají být stopní dráhy označeny shodným číslem jako na začátku a vyznačeno místo pro položení zvěře. Toto opatření je zárukou, že bude kus položen přesně tam, kde má být. Spárkatá zvěř položená na konci stopní dráhy musí být řádně zašita. Je nepřípustné zkoušet psy na pobarvených stopách, kde je dráha vyšlapaná a vůdce ji může zrakem rozpoznat. Sejmuté značky nesmí být poházené po zemi.Pořadatel si musí zajistit potřebnou spárkatou zvěř a barvu. Je odpovědný za naprosto korektní chování přenašečů zvěře a trubačů čekajících na konci pobarvené stopy, kteří musí být dobře ukryti a chovat se tiše až do ukončení disciplíny. Teprve k předávání úlomku a troubení vyjdou z úkrytu.

Před započetím práce na barvě připne vůdce psovi barvářský obojek s řemenem minimálně 5 m dlouhým, nevede-li vůdce psa na barvě volně. Potom může psa odložita prohlédnout si nástřel i několik kroků barvy. Po přiložení psa na nástřel má pes ukázat barvu a pokračovat volným tempem po barvě nízkým nosem. V případě boč- ního větru se může držet podél barvy pod větrem. Má pracovat na plně rozvinutém barvářském řemeni, který drží vůdce po celou dobu práce (s výjimkou přehmátnutí v případě překonávání překážky) v ruce alespoň ve vzdálenosti 5 m od psa, nebo volně před vůdcem v těsném kontaktu. Po celý čas musí být zřejmé, že pes je v barvářském řemeni zalehlý, že sleduje stopu s jistotou. Dojde-li k loži, má ukázat barvu a ve správ- ném směru pokračovat. Není chybou, mine-li pes lože do vzdálenosti povolené k sejití. Rovněž se nepovažuje za chybu, pokud pes ukáže stopy zvěře, které barvu křižovaly, a sám se opraví, vrátí se na barvu a pokračuje po ní. Sejde-li však z barvy a vůdce to nezpozoruje, musí alespoň jeden rozhodčí postupovat za ním a po asi 30 krocích ho zatroubením upozorní na nutnou opravu. Potom jsou vůdce a pes vráceni do místa, kde sešli z barvy a rozhodčím navedeni ve směru pokračování. Za každou takovou opravu se snižuje známka o jeden stupeň.Ohlíží-li se vůdce, aby zjistil správný směr stopy podle značek, musí jej rozhodčí napomenout a za každé napomenutí se snižuje známka o jeden stupeň. Příliš pře- kotné, jen těžko zbrzditelné tempo, při kterém pes často zbíhal ze stopy, je známkou nepříliš dobré spolupráce psa s vůdcem a snižuje známku o jeden stupeň. Je dovoleno psa odkládat pro uklidnění a soustředění. Rovněž tak se snižuje známka za nedosta- tečně rozvinutý řemen a malý zájem o stopu.Není chybou, táhne-li pes na konci barvy s vysokým nosem ke zvěři. Jestliže pes mine kus položený na konci pobarvené stopy a vůdce to nezpozoruje, po 30 krocích rozhodčí zatroubením vůdce zastaví a vůdci oznámí, že pes disciplínu nesplnil a obdrží známku 0.

Až k loži pracuje a je hodnocen pes jako vodič. Mine-li pes lože do vzdálenostipovolené k sejití, zastaví rozhodčí vůdce a vrátí jej k loži. U lože vůdce psa na pokyn rozhodčího vypustí a zůstane stát na místě s rozhodčími. Pes musí samostatně najít kus a do 10 minut u něho začít hlásit, aby mohl být hodnocen známkou 4. Hlášení musí trvat až do příchodu vůdce, vůdce na pokyn rozhodčího postupuje ve směru hlášení psa a pouze během hlášení. Pes se nesmí žádným způsobem povzbuzovat nebo nutit hlásit. Není závadou, jsou-li v hlášení krátké odmlky.Odejde-li vůdce od lože k hlásícímu psovi a ten pak hlásit přestane nebo nehlásí u zvěře anebo od ní odejde, je pes hodnocen známkou 0.

Až k loži pracuje a je hodnocen pes jako vodič. Mine-li pes lože do vzdálenosti povo- lené k sejití, zastaví rozhodčí vůdce a vrátí jej k loži. U lože vůdce psa na pokyn rozhod- čího vypustí a zůstane stát na místě s rozhodčím, který oznámí zahájení dosledu (dříve domluveným způsobem) rozhodčímu na konci stopní dráhy (např. troubením, mobilním telefonem, vysílačkou atd.). Povel signálkou dá rozhodčí tak, aby nerušil výkon psa.Pes přijde ke kusu, zvěř si ověří a vrátí se pro vůdce, který čeká na místě vypuštění. Po příchodu k vůdci musí mu pes naučeným, předem nahlášeným způsobem oznámit, že zvěř našel a snažit se vůdce po barvě k ní volně dovést, na stopní dráze však musí v intervalech hlásit. Povzbuzování při této práci není chybou. Pes se musí pro vůdce vrátit do 20 minut od vypuštění. Rozhodčí ukrytý na konci pobarvené stopy sleduje, zda si pes zvěř na konci ověřil, ověření zvěře neoznamuje. Rozhodčí, který zůstal s vůd- cem u lože, při navracení psa k vůdci sleduje, zda pes pracuje předem nahlášeným způsobem, a následně pokračuje za vůdcem ke kusu. Není-li si vůdce jistý podle způsobu oznamování nebo projevu psa, zda pes spárkatou zvěř na konci stopní dráhy našel, může jej do 10 minut přivolat, přičemž čas se počítá od vypuštění psa od lože. Dále pes pracuje jako vodič s tím, že se známka sníží o jeden stupeň.

Obecně k hodnocení a chybám na pobarvené stopě:

Při hodnocení práce prováděné dle bodu b), c), d) se dvojice rozhodčích rozdělí tak, že jeden rozhodčí postupuje za vůdcem a druhý je ukryt tak, aby mohl sledovat chová- ní psa u kusu. Na ohodnocení práce se musí rozhodčí dohodnout. Jako oznamovač (včetně hlasitého) a hlasič může být pes vypuštěn nejvýše 2x. Čas 10 minut se však počítá od prvního vypuštění. Známka za druhé vypuštění se nesnižuje. Selže-li pes jako hlasič, oznamovač nebo hlasitý oznamovač a podaří-li se ho vůdci do 30 minut přivolat, může dokončit práci jako vodič. Jako vodič je hodnocen a známka za výkon se mu sníží o jeden stupeň s koeficientem 10, pracoval-li jako vodič bezchyb- ně. Jinak se přihlíží k dříve provedeným chybám. Nepodaří-li se vůdci do 30 minut psa přivolat, posuzování se ukončí a pes obdrží známku 0. Nahlásí-li rozhodčí, který je na konci pobarvené stopní dráhy, že pes u kusu nebyl, a přesto vůdce jej jako oznamovače, nebo hlasitého oznamovače využil a ten jej ke kusu úspěšně dovedl, bude hodnocen snížením známky o dva stupně. Pokud pes odnese kus dál jak dvacet kroků, snižuje se známka o jeden stupeň. Pokud pes odnese kus za poloviční vzdálenost mezi ložem a koncem pobarvené stopy, tam kus odloží a dále by prováděl oznámení, tato práce se hodnotí nejvýše známkou 2, přičemž se přihlíží k předchozím chybám. Pokud pes přinese kus k vůdci, hodnotí se jako vodič známkou 3 s přihlédnutím k předchozím chybám. Rozhodčí by měli postupovat 15 – 20 kroků za vůdcem psa. U dosledovaného kusu rozhodčí posoudí, zda pes nenačíná. Škubání srsti a cloumání kusem není na závadu. Načne-li pes prokazatelně zvěř, je ze zkoušek vyloučen. Načínání zvěře uvedou rozhod- čí v soudcovské tabulce. Za úspěšný dosled předají rozhodčí vůdci úlomek. Při tomto aktu je vhodný i trubač. Práce psa nesmí být rušena koronou ani rozhodčími. Pokud nedojde pes s vůdcem ke zvěři do celkové doby 45 minut od uvedení na pobarvenou stopu je hodnocen známkou 0. Čas se počítá od prvního uvedení na pobarvenou stopu.